úterý 30. srpna 2016

8 věcí, u kterých si uvědomíte, že jste (musíte být) už opravdu dospělí..

Jsou věci, které Vám dojdou, až když jste v tom sami.  Netvrdím, že následující věci, jsou případem všech, ale pár takových jedinců, kteří takto prozřeli osobně znám. Dotklo se něco i Vás, nebo máte vlastní přiklad střetu s realitou? Pochlubte se!

1. Nájem se opravdu platit musí...
2. Ne, máslo a chleba nestojí 20,- Kč.
3. Když utratíte všechno v hospodě, musíte jíst do další výplaty suchou rýži - kde jen máma na tu svíčkovou bere?
4. Radši jdete pěšky, než platit 30,- Kč za jízdenku.
5. Čistá trička už Vám sama do škříně neskáčou..
6. Ta pračka není tak úplně automatická...
7. Benzín se sám a zadarmo nenatankuje.
8. Nikdo za Vás neuklidí.



úterý 12. července 2016

Popletené texty aneb tohle se tam fakt zpívá?

Ráda se na youtube dívám na "Misheard song lyrics". Těší mě totiž, že nejsem jedinej člověk, co v textu neslyší to, co tam ve skutečnosti má být. Mám několik příhod, kdy jsme já anebo moji přátelé posunuli píseň do úplně jiných rozměrů. 
           Začalo to, už když jsem byla malá. Hrozně se mi líbila písnička "I should be so lucky", jenže v 6 letech jsem o angličtině neměla ani páru, a tak jsem pořád prosila, ať mi pustí tu písničku o žábách. Nikdo moc nechápal, až když mě slyšeli zpívat: "Á žabky chcou taky, táky, taky, taky..." došlo jim to. Podobně jsem zpívala i Natalii Oreiro, jak mi nedávno připomněl i manžel, když zpíval refrén jako tenkrát v 8 letech já: "Ó jóroro. Ólivertáááás."  Někteří si možná tu zkomolenou písničku vybaví: https://www.youtube.com/watch?v=G6OYDUomYwI. 
           Zhruba v době, kdy jsem pochopila, že španělsky nuemím a "Jóróróro" asi nebude to pravé slovo, jsme jeli na dovolenou s 4letým bratrancem. Vždycky jsem mamce připravovala CD do auta s různými písničkami. To jsme ještě netušili, jak se u poslechu zasmějeme. Když spustila písnička Kaskadér od Elánu, bratranec spustil: "Kaskadér, kaskadér... rád kozy, rád kozy." (originál ...krátko žil, krátko žil..) a my byli mrtví smíchy. O 200 km daleko, když už jsme na to málem zapomněli, začal hrát Pražský Výběr a on začal znova zpívat: "Pražááák ten je tuhej!" (Pražákům, těm je tu hej...). Celou dovolenou, a vlastně i doteď, se to s ním táhlo.
           Ve stejném roce začala moje, tehdy taktéž 4letá, sestra zbožňovat Chinaski, a tak se brzy z "Vedoucí, já jsem king, meeting, breefing, brainstorming" stalo "Edoucí, já sem king, míte brífe dong ing!" V tomto duchu pokračoval nedávno i menší brácha, který si zamiloval píseň Hlavolam: "Chci líbat tě na tvoje ústa, chci líbat tvůj bohovský klín." (originál: chci vzývat jak Boha tvůj klín...).
            Tohle komolení ale hravě zvládne i dospělý, to si nemyslete. Nedávno mi manžel říká: "Budete dnes zpívat i tu písničku o těch kozách?" Trošku jsem ho nechápala, a tak mi ji zazpíval: "Studená si a kozy máš na Aljašce." (originál: Studená si ako zima na Aljaške.). Chápete, že od teď už v té písničce ani nic jiného neuslyším, že? Každopádně, všechno to dokazuje, že i čeština je krásný jazyk a zkomolit můžete opravdu všechno. A co vy, máte taky nějakou zkušenost s popletenými texty? 

neděle 10. července 2016

10 věcí, co zná každá žena s velkým poprsím...

Prosím berte to s humorem, jsem jedna z Vás. A mějte s(j)e rádi! Jo, holt ženský český, ty maj tvary hezký. 

1. Tunika s řasením pod prsy je přípustná jen, pokud jste, nebo chcete vypadat těhotná.
2. Plavky prostě nekoupíte ten den, kdy se pro ně rozhodnete zajít.
3. Košíček velikosti I opravdu existuje. 
4. Po sundání podprsenky pocítíte nejen úlevu, ale i gravitaci.
5. Ano, je možné si bokem přilehnout vlastní prso. 
6. Ty šaty bez ramínek si prostě nikdy nekoupíte.
7. Podprsenka s tenkými ramínky neexistuje!
8. Omáčka Vám nikdy nekápne až do klína.
9. Noční košile Vám sexy prsa neudělá.
10. Podprsenku za 200,- nekoupíte.. 


TIP NA VÝLET: Amerika k obědu

S manželem rádi cestujeme (překlad: JÁ ráda cestuju, on "musí" se mnou). Někdo z Vás taky rád cestuje. Určitě, jinak by všude nebyly takový fronty. A právě pro Vás, Vy z té fronty, pro Vás jsem se rozhodla sepisovat postřehy z našich cest. Třeba Vás inspiruju. Anebo odradím a fronty budou kratší, ha.
              Hezky česky začneme u amerického bistra. R (manžel) tam moc chtěl. Jako správní znudění Češi se občas díváme na seriály a filmy, a jemu se vždycky líbily americké diners. On tomu teda říká "to bistro, kde furt dolívaj kávu", ale rozumíme si. Nevím už proč (asi hlady), ale jednou ho napadlo zkusit ho najít u nás. Světe div se, když zadáte do googlu "to bistro, kde furt dolívaj kávu", vážně vám to něco najde. Konkrétně EB diners, u čerpací stanice ve Voděradech.
            S manželem rádi jíme (OBA). A "pravej" americkej burger? Jako, kdo by si to nechal ujít? My byli odhodlaní se tam vypravit, a tak když jsme po výletě na Pernštejn (o tom příště) měli hlad, jeli jsem do Voděrad (hele, básnička).
            Už první dojem z restaurace je skvělý, červené kožené sedačky, servírky v růžových šatech a k tomu hrají The Rolling Stones. Na to, že jste právě přišli od klasické české benzínky, je to pecka. Jídelníček je sestaven opravdu jen z typicky amerických jídel a co víc, mají tak sestavený i nápojový lístek. Dojem kazí jen točený Budvar (ale ten mi teda dojem kazí i v český hospodě). R si ho na žízeň dal, já zvolila čokoládový milkshake. Překvapil mě příjemně, nebyl z prášku a navrch na něm pravá šlehačka a kandovaná třešeň, trochu hubolep, ale jednou za čas... 
            Výběr jídel je podle mě dostačující, mají tam steaky, saláty a hlavně ty burgery!! Poručili jsme si Gorgonzola burger a Pfeffer burger. Servis byl rychlý, do 20 minut jsme měli jídlo na stole. Maso jsme si nechali propéct každý jinak a po dlouhé době bylo někde medium opravdu medium. Kombinace různých chutí byla v každém burgeru skvěle vyvážená, musím pochválit kuchaře, který jídla sestavoval. Za dva burgery s hranolky, milkshake a pivo jsme nakonec utratili kolem 450,- Kč, takže myslím, že cena rozhodně není vysoká. 
             My EB diners doporučujeme! Tak jestli tam někdy zavítáte, dejte vědět, jestli i Vám se tam líbilo jako nám. A pokud víte, jak jíst burger a vypadat u toho jako člověk, ocením každou radu!

 
zdroj fotek restu.cz

Nudíte se v práci? Kupte si medvídka mývala..

Mám jeden poznatek pro všechny, kdo chtějí zabít nudu v práci – nuda se zabít nedá!
                Jakmile se budete v práci nudit, určitě dřív nebo později zabrousíte na internet a budete hledat podobná slovní spojení: „jak zabít nudu v práci“; „mám vše hotové a nudím se v práci“; „co dělat v práci“ atd. 
                Ve většině článků, které rozkliknete najdete zaručené rady, které nejenže vám budou k ničemu, ale navíc vás pobaví a rozčílí v jednom. „Udělejte si z práce bojovou hru. Sepište si úkoly a pak je seřaďte podle důležitosti. Namotivuje vás, jak je budete postupně plnit.“ Jako vážně? Může mi někdo vysvětlit, jak mně má pomoct, když si napíšu na papír denní úkoly, pokud seznam bude vypadat následovně: 1.Nic 2. Nic 3. Nic 4. Nic??? Když už se v práci nudím, znamená to, že NEMÁM ŽÁDNÉ ÚKOLY!!
             "Vymyslete si nějakou práci." zní další návod. Složky jsem si srovnala včera? No a… prostě je srovnám znova, teď bych mohla místo od A do Z například od Z do A. "Po dobře odvedené práci se pak hlavně pochvalte!" Něco ve stylu: „Holka, seš fakt dobrá, vymyslela sis zbytečnou práci a odvedla jsi ji skvěle!“
               Další rada je ještě lepší. „Soustřeďte se na detaily. Nikdo nebude umět srovnat dokument ve scanneru jako vy.“ Myslím, že když se v kanceláři zničehonic zvednu a budu hodinu rovnat papíry v kopírce, tak se moje kolegyně za a) se mnou přestane bavit a za b) bude si myslet, že mám obsedantně kompulzivní poruchu.
               V každém z těch užitečných článků se dočtete také následující: „Myslete pozitivně.“ Chcete vědět, jak na to? Hlavně to NEZADÁVEJTE do googlu!!! Nejúčinnější trik všech guru na to, jak myslet pozitivně je totiž následující: NEMYSLETE NEGATIVNĚ! WTF? Pokud máte alespoň základní znalosti cizích slov, tak jistě chápete, že myslet pozitivně znamená nemyslet negativně.
               Nad nudou v práci se prostě nedá úplně vyhrát, ale mám jeden recept. Pokud ještě nejste vdaná, plánujte svatbu! Jestli jste, tak třeba křtiny, rodinnou oslavu, dovolenou, koupi domu či auta. Budete si připadat ohromně zaměstnaná a navíc i okolí bude mít pocit, že máte moc práce, až se vám budou klížit oči z toho ťukání do klávesnice. ;)



sobota 9. července 2016

Plánujeme svatbu aneb jak se stát manželkou a nezbláznit se?

Plánování svatby - s tím mám poměrně čerstvou zkušenost, jsem tak "čerstvá novomanželka", jak jen můžu být.
            Základem pro úspěšné plánování je být vůbec požádána o ruku, u nás to tím překapivě taky začalo. Mám drobnou profesní deformaci, a tak jsem hned po stanovení termínu zarezervovala vše, co jsem myslela, že má být zarezervované - kapela, fotografka, kameraman, místo, ubytování, catering. Mělo to hned několik výhod - zaprvé bylo volné to, co jsme chtěli a zadruhé nám ve většině případů nechali ceník za loňský rok, a tak se nás netýkalo "novoroční zdražování".
            Po první akci "zarezervuj vše, co můžeš" jsem ale s přípravami nikam nespěchala. Zajímaly mě jen svatební šaty, bylo mi jasné, že s mými proporcemi (české ženy mají velká prsa, pochopte!) to nebude snadné. Do salonu jsem přišla třičtvrtě roku před svatbou. Nejprve mi sluníčkové prodavačky sdělily, že ale ještě nemají novou kolekci  a potom se málem vyvrátily, když po přeměření zjistily, že mám mezi dekoltem a zbytkem těla rozdíl 4-5 velikostí. Kde asi udělali soudruzi návrháři chybu? Jaké to překvapení, nikde jsem nepořídila, leda bych chtěla být nevěsta z Oktoberfestu. Šaty jsem samozřejmě nechala šít a byla to nejlepší volba.
           Prstýnky jsme koupili náhodou, když jsme šli na vánoční trhy. Stály dohromady 3 500,-, takže jsem jako správní šetřiví Češi byli nadmíru spokojení. Podobně tomu bylo i u obleku a bot. Za boty a doplňky jsme utratili ďábelskou částku 6 666,-, jestli to nebylo znamení?
           Osudovou chybou, co jsem udělala, bylo zaregistrování na web www.beremese.cz. Rozhodně nejsem typ ženy, která by přispívala na emimino a podobné "čupr weby", a tak mi mělo dojít!, že beremese bude dost podobné. Já jsem teda starej cynik (jak říká moje babička), avšak jestli vy máte trochu víc empatie, tak budete mít jedinečnou možnost politovat nevěsty, kterým neladí barva ubrousků s barvou pom pomů (ano, dnes už je nemají jen roztleskávačky!), a jejichž snoubenci nechápou jejich potřebu ihned ze svatby sdílet selfie na tento bridezillami prolezlý web.Prosím, kdo už nemáte místo mozku svatební kostku, nelezte tam! Tolik pozitivních slečen, které jakmile jim něco nepochválíte přejdou na temnou stranu síly, jinde nenajdete. Každopádně dekorace (v tomto jsem bridezilla byla trochu i já, přiznávám) jsem si povyráběla sama, zabralo mi to sice spoustu času, ale skoro nic to nestálo a neskromně jsem pak přijímala pochvaly.
              Když chystáte svatbu bez koordinátora, hlavně si obalte nervy (pokud nemáte superrychlý spalování, nedělejte to čokoládou!) a sepište si seznam, co si myslíte, že budete potřebovat. Svatbu si naplánujte podle svých (společných) představ a dbejte na jedno: "Hlavně se z toho nepo....!!!"

Začátek?

Přemýšlela jsem, že si založím blog. 6 let, asi. 
Založila jsem si blog. Za 6 minut, asi.
Kdybych to udělala už před těmi 6 lety, byla bych asi originálnější, ale nevadí. Pořád (si myslim) mám co říct.
O kom, o čem? O životě, o všem.
Budu prostě psát a třeba to někdo bude číst. A třeba se to bude i někomu líbit. No a nebo se to nebude líbit nikomu.
Takže pokud na blog narazíte a pokud si i něco přečtete, tak pak dejte vědět, páč zpětná vazba je potřeba. ;)